Krkonoše I.  - 16.5 až 21.5.2007

První vandr roku 2007 máme zdárně za sebou. Cíl akce osada Jizerka se podařil splnit. Pouze účast byla slabší. Zato byl o jeden den mimo plán delší.

Odjezd:     Kladno časně ráno  Zahájení:     Svoboda nad Úpou  Ukončení:     Josefův Důl  Cíl akce:     osada Jizerka  Výprava:     Tabí, Nohyk  Délka akce:     asi 97 km pěšky

Foto z vandru

Den první

První letošní vandr začal poměrně chaoticky. Když bylo vše připraveno a zásoby hromadně nakoupeny tak svojí účast zrušil Vejsek. Bylo to tři dny před odjezdem. No tak jsem s náčelníkem odjel pouze já. Cestování na sever probíhalo ve znamení trudnomyslnosti. Jednak bylo špatné počasí a neúčast Vejska tomu taky nepřidala. Naše cílová stanice byla Svoboda nad Úpou. Odtud pokračujeme směrem Rýchorská bouda. Zde zastavujeme v bufetu. Jelikož stoupání bylo velmi úmorné tak se nám krátká zastávka hodí. Mají pouze do 16:00 hod. a tak záhy pokračujeme po červené na vrch Mravenečník 1005 m.n.m.. Zde se nachází pěkný domeček na přespání a jak podotknul náčelní provádíme první a docela zásadní chybu naší akce. Dle předpovědních map mělo do rána v Krkonoších být bez deště ( pršet mělo až druhý den dopoledne ) a tak v klidu pokračujeme přes Čepel 971 m.n.m. a po zelené na Pomezní hřbet kde taky nocujeme. Naše vidina rychlého dobytí hor trvala asi jen do 23:00, kdy začal foukat mrazivý vichr z hor. Pak následoval několika hodinový liják, který se k ránu proměnil ve sníh. Teplota klesla tak na 2°C. Sebou máme jen odlehčenou spací výbavu a tak nám bylo do rána docela fryšno. Náčelník se zahříval vzpomínkou na námi ignorovaný suchý, teplý a útulný domeček pod Mravenečníkem. A stále zdůrazňoval, že to byla chyba tam nezůstat.

12 km

Den druhý

I přes poměrnou nepřízeň počasí jsme celkem v suchu. Ale po několika hodinovém čekání na lepší počasí se raději stahujeme do obce Horní Albeřice. Plán je jednoduchý. Nechat uschnou zvlhlé věci, odpočinout si a vrátit se zpět na hřeben. Lehce se to řekne, ale těžko provede. V Horních Albeřicích a i v Dolních Albeřicích jsou všechny hotely, restaurace a hospůdky zavřené!!! Osudové štěstí nastává před bývalou místní školou, kde jsme se rozhodli sundat „Atomáky“ . Hluk našich pláštěnek asi zaujal místního správce Charitativního domu a ten nám nabídnul solidní herberk za lidovou cenu. To samozřejmě nemůžeme odmítnout a tak začínáme vybalovat a sušit plachty. Už bez batohů se vydáváme přes Dolní Lyšany do Horního Marešova zjistit jak nám zítra jede autobus na Pomezní boudy. Náčelník totiž rozhodnul, že si opětovný výstup na hřebeny trochu ulehčíme. V celém údolí jsou malebné horské chaloupky a tak nás cesta celkem baví.

12 km

Den třetí

Po super noclehu vyrážíme na autobus do Horního Marešova. Náčelník si libuje jak se nám to pěkně driftuje a neustále sleduje výškoměr. Na Pomezních boudách hledáme červenou a vyrážíme směrem chata Jelenka. Konečně je pěkné i když studené počasí. Je jasno, ale teplota jen 5°C. Na Jelence dáváme oddychovou přestávku. Z chaty je pěkný výhled na námi nezdolaný Pomezní hřbet . Až teď vidíme jaký kousek nám zbýval abychom došli na Pomezní boudy. Hold každý den není svátek. Pak pokračujeme přes Svorovou horu 1410 m.n.m. na Sněžku. Pod vrcholem odbočujeme po polské straně do polské boudy. Je zde strašně lidí a tak se dlouho nezdržíme. Po modré jdeme dál do Polska na Maly Staw . Zastavujeme ještě v schr. Stazecha Akademicka. Poté jdeme přes Maly Staw na Pielgrzimy. Pielgrzimy jsou docela zvláštní skalní útvary a tak fotíme a lezeme po skalách. Ze skal pokračujeme po zelené na Špindlerovky. Po docela namáhavé cestě ( polská strana Krkonoš není moc upravená a tak to s batohem dá zabrat), bereme herberk ve Vojenské ozdravovně i přes určité náčelníkovy výhrady.

27 km

Den čtvrtý

Tento den začal super. Dali jsme si vydatnou „vojenskou snídani“ a vyrazili směr Petrova bouda. Přes Dívčí kameny 1413 m.n.m, Mužské kameny 1470 m.n.m jsme šli směrem Vysoké kolo. Na jeho úpatí odbočujeme na modrou polskou značku a směřujeme do Sněžných jam. Projít se dají po zelené značce, ale jen s vekou opatrností, protože zdejší cesta je necesta a tak je jedno jestli jdete po ní nebo ne. Je zde pěkný pohled na masiv Sněžných jam , ale můj fotoaparát Olympus FE 140 si nechce poradit s tak těžkými světelnými podmínkami a tak lituji, že nemám 745 UZ. Dále pokračujeme na schr. Pod Labskim Szczytem a zpět do Čech na Tvarožník 1322 m.n.m. a Voseckou boudu. Vosecká bouda byla zavřená a tak bez odpočinku padáme k Mumlavským vodopádům. Zde jsem tak zničen, že nemám náladu nic fotit a tak jenom sedím a poslouchám jejich hukot z místního občerstvení. Poté procházíme Harrachov a nocujeme na Mýtinách na sjezdovce vedle golfového hřiště.

25 km

Den pátý

Ráno vyrážíme podél Jizery a opouštíme Krkonoše. Pokračujeme směrem Bukovec 1005 m.n.m. do osady Jizerka . Zde míříme do horské hospůdky jménem Pešákovna. Venku panuje oproti Krkonoším poměrně horko a tak se zde schováváme před sluníčkem a řešíme odjez domů. To se zdá být neřešitelný problém, protože nic jednoduchého nejede. Nakonec nás místní majitelka pouští na internet a tak nalézáme spojení směr civilizace. Navečer se přesunujeme po žluté značce směrem vodní nádrž Souš. Za tmy při baterkách procházíme protrženou přehradu. Tento přesun na mě docela zapůsobil, protože jsem si vzpomněl na své nedobrovolné vojančení, kde jsem takovýchto přesunů zažil několik. Nocujeme u Mariánské boudy před Josefovým Dolem. 

18 km

Den šestý

Ráno z Josefova Dolu odjíždíme místní lokálkou směr civilizace.

3 km