Broumovská vrchovina - 11.5 až 15.5.2016

Letošní jarní vandr směřoval do Broumovské vrchoviny. Počasí bylo super a tak se vandr 100% vydařil

Odjezd:     Kladno časně ráno  Zahájení:     Trutnov  Ukončení:     Náchod  Cíl akce:     Nebyl určen - prostě jen tak lesem  Výprava:     Nohyk, Tabí  Délka akce:     asi 80 km pěšky

Foto z vandru

Jak náčelník nalezl prastarou Tibetskou recepturu na věčné mládí

Seminář o tom, jak náčelník nalezl prastarou Tibetskou recepturu na věčné mládí ukrývanou až do roku 1892 v Broumovském opatství. Odkud byla posléze zcizena. Tento vzácný fotodokument zaznamenal jeho dlouholetý průvodce a přítel v jedné osobě Tabi. Prosím ticho, zhasněte světla a seminář může začít. Během přednášky budou promítány i dobové fotografie, které se díky vědeckému výzkumu profesora Vondrušky podařilo zachránit. Přednese ho sám profesor Vondruška, který se hledáním receptury zabývá již několik let. Prosím, pane profesore, máte slovo:

Vážení posluchači a badatelé, nejprve to vypadalo, že náčelník bloudí ve slepých uličkách. Po mnoha letech vandrování po českých luzích a hájích se začínal s myšlenkou o nalezení vzácné receptury loučit. Když najednou v zapadlé obci Radvanice získal ve zdejším pohostinství důležitou informaci, že prastará Tibetská receptura je ukrytá kdesi v Broumovských stěnách. Neprodleně kontaktoval svého dlouholetého přítele, aby spolu zorganizovali tajnou výpravu do zdejšího skalního města.

Výprava to byla strastiplná a nebezpečná. Zpočátku se vůbec o nějakém úspěchu nedalo ani hovořit. Dokonce u říčky Jívka došlo k logistické chybě a výprava se ztratila. Když konečně našli tu správnou cestu, na pokraji svých sil našli odpočinek v osadě Skály. Zde získal náčelník další indicii v podobě myšlenky, které se nemohl zbavit. Ta indicie byl kopec Ostaš, kde je prastaré skalní město. Zde se dozvěděli, že musí přes obec Hlavňov a pak dále do skal.

Po několika dnech, když už málem se svým společníkem zahynuli ve zdejším skalním bludišti vysílením, se na ně usmálo štěstí v podobě mapy kterou získali v horské chatě Hvězda. Místní pan správce jim vyprávěl příběh o krádeži v Broumovském opatství roku 1892, kdy klášter vykradl pašerák Göč (zvaný Dešťovka).

Hostinský zdědil hospodu uprostřed neprostupných skal po svém dědečkovi, který nesnášel lidi, ale strašně si přál být hostinským. Proto si pořídil hospodu uprostřed skal, do které mu nikdo nechodil. Za posledních patnáct let se v hospodě objevil pouze jediný, ale zato stálý host Ludvík. Jednoho dne hospodský nešťastnou náhodou sestřelil okolo letící vzducholoď. V hospodě se objevil její pilot, který se představil jako hrabě Ferdinand von Zeppelin. Chtěl hned odejít, ale hospodský, aby si udržel hosta, mu řekl, že tam s ním žije jeho vnučka, která ale právě odešla do města pro šafrán a něco zázvoru. Protože hrabě miloval ženy, rozhodl se zůstat než se vnučka vrátí. Potom se v hospodě objevil další host, uprchlý trestanec Kulhánek. Byl nespravedlivě odsouzen k dvaceti letům vězení, protože si mysleli, že je pašerák Mikloš Göč. Tomu hostinský také vyprávěl o své vnučce Růžence, která se právě vrátila z města, kam šla pro šafrán a něco zázvoru. Kulhánek se do Růženky zamiloval, protože si myslel, že je to dívka, která mu dala napít vody, když byl ve vězení. A tak byli do Růženky zamilováni oba dva, hrabě Zeppelin a uprchlík Kulhánek, i když ji nikdy neviděli. Hrabě a Kulhánek se kvůli Růžence pohádali a v hádce vyšlo najevo, že hrabě Zeppelin není žádný hrabě, ale pašerák Mikloš Göč, zvaný Dešťovka. Ze stálého hosta Ludvíka se vyklubal policejní inspektor Trachta, který celé roky v hospodě trpělivě čekal na tohoto pašeráka. Zatkl ho a odvedl do vězení a Kulhánek se stal stálým hostem v hospodě Hvězda. Později pan hostinský zjistil, že po zatknuvším pašerákovi zůstala na stole ležet mapa a hbitě ji ukryl, aby jí Kulhánek nezahlédl. A léta jí uchovával v tajnosti.

Pan hostinský ukázal mapu náčelníkovi a ten okamžitě poznal, kde se prastará Tibetská receptura ukrývá.

Zde je prosím fotokopie mapy.

Pašerák Mikloš Göč mířil do Polska, ale nepřízeň počasí ho donutila otočit to nad Čechy, a to se mu po přeletu přes Broumovské stěny stalo osudným. Náčelník ani chvíli neváhal a vyrazil úkryt hledat. Tabiho ponechal v hospodě jako nového Ludvíka, aby se zanedlouho vrátil i s prastarou recepturou na věčné mládí odcizenou z Broumovského kláštera roku 1892. Náčelník si totiž zavolal na Cimrmanovu informační linku "Všechno víme - odpovíme", která byla ve vídeňském Prátru. Když spojovatelce vysvětlil svůj problém, tak ho spojila s odborníkem na počasí a ten spustil: okluzní fronta: 356-42 359-44 360-30, teplá fronta: 350-38 345-34 341-33, výška, tlak, teplota, rosný bod: 570-954 -7.6-3.6, 2760-725-9.9-14. No, lepší místo dopadu vzducholodě v místních horách jste si v roce 1892 nemohl vybrat. Náčelník šel už najisto a zanedlouho starodávnou recepturu nalezl.

V chatě Hvězda podrobně tento tibetský prastarý text nastudoval.

A ihned, bez jakéhokoli otálení začal s posilováním dle staré receptury ...

... neustále zvětšoval svojí výkonnost ...

... a zvětšoval ...

... až rozhodl, že ve výšce 686 m.n.m., ještě tentýž den, předvede na vyhlídce Modrý kámen svojí nastudovanou prastarou omlazující sestavu. A výkon to byl opravdu bravurní a sportovní zážitek excelentní!

Tibetská receptura na věčné mládí - cvičební sestava

Nástup sestavy je pozvolný. Základ je správné dýchání, jak připomenul docent Vajgl.

Středová pasáž naprosto famózní a dle hostinského z chaty Hvězda je nejdůležitější.

... a její finále bravurní! Tady není co dodat. Je vidět, že náčelník text velmi podrobně nastudoval.

Tabi byl s výkonem náčelníka tak konsternován, že zapomenul pokračovat dál ve fotodokumentaci. A tady, přátelé, nastává záhada.Podařilo se náčelníkovi omládnou nebo ne? Díky tomu, že se další záznam nedochoval a náčelník recepturu opět uschoval hluboko do skal, se slovy: "Tabi lidstvo ještě není připraveno na tento objev." Jediné co se z konečné fáze jejich výzkumu zachovalo je nadšený pohled jeho přítele. Profesor Erich Fiedler z Vídně dle výrazu v obličeji usuzuje, že náčelník opravdu omládl.

Poté jejich cesta směřovala směrem Machov a dále pak do Hronova na místní radnici (dnes restaurace Radnice), aby zde uchovali textový záznam o jejich společném výzkumu a pak beze stopy mizí v městečku Náchod. Bohužel tento dokument se nedochoval, protože radnice roku 1895 kompletně vyhořela. Týmu pod vedením profesora Vondrušky, ano jsem to opravdu já, se podařilo podrobným zkoumáním sklepních prostorů objevit truhlu a v ní několik poškozených fotografií a mapu, kterou jsem zde prezentoval.

Děkuji Vám za pozornost.

 Tento vandr se inspiroval Járou Cimrmanem a jeho dílem. Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, vytvořená Jiřím Šebánkem, Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem.