První den našeho treku po Slovenském ráji jsme vyrazili směrem na Tomášovský výhled 666,6 m.n.m.. Cestou začalo pršet, a tak jsme z výhledu neměli nic. Asi po hodině čekání na posedu s výhledem na Spišské Tomášovce jsme pokračovali dál. Slezli jsme dolů k Hornádu a po modré značce jsme pokračovali směrem na Letanovský mlýn. Dále jsme šli asi hodinu  podél řeky Hornád, až jsme dorazili k Hrdlu Hornádu. Chvilka odpočinku a pokračujeme po zelené značce, až na Kláštorisko 744 m.n.m.( jediná hospoda ve Slovenském ráji). Odtud jdeme po modré směrem na Čertovu sihoť 822 m.n.m. Asi po jedné hodině jsme dorazili k ústí Bílého potoka a po další hodince jsme byli v Čigově. Celkem jsme ušli asi 20 km.

Kláštorisko

Rozlehlá planina spojující Čertovu sihoť s planinou Glac. Nachází se zde naleziště staré keramiky. Roku 1241, ve snaze zachránit si životy před nájezdy Tatarů, se tu schovávali obyvatelé spišských obcí. Odtud pochází i původní název - Lapis refugii (Skala útočiska). Kláštorisko, ze tří stran chráněné skalními roklinami a hlubokým údolím, bylo prakticky nedobytné. Okolo roku 1305 zde postavili klášter pro řeholi kartuziánů. Dnes tu jsou pouze ruiny se zbytkem zdi, které dostaly jméno Kláštorisko. Na základech bývalé cely, postavili ve dvacátých letech turistické odpočívadlo. Dnes chatová a turistická osada.

Hrdlo Hornádu

Tvoří ho dva skalní výběžky Vtáčieho hrbu (905 m.) a Zelenej hory (654 m.) těsně nad ústím Veľkej Bielej vody do Hornádu. Dohromady tak tvoří impozantní "bránu", kterou se začíná Prielom Hornádu. Ze skály na pravé straně je pěkný výhled na otevřenou plochu Hornádské kotliny s Hrabušicami a na úžinu, kterou se Hornád začíná prodírat na svojí cestě Slovenským rájem.

Foto z prvního dne