Šumava  - 18.5 až 22.5.2011

Konečně jsme se dočkali čundru po Šumavských hvozdech č. 3. Již několikrát jsme ho odložili kvůli počasí. Ale letos mělo být dle synoptické situace krásně a taky bylo!!

Odjezd:     Kladno časně ráno  Zahájení:     Nové Údolí  Ukončení:     Vyšší Brod  Cíl akce:     Trojmezí  Výprava:     Nohyk, Tabí  Délka akce:     asi 90 km pěšky

Foto z vandru

Den první

Na první letošní vandr vyrážíme sami s náčelníkem. Dle synoptická situace má být celý vandr super počasí a tak jedeme na Šumavu. Po 6 hodinách a 40 minutách strávených v rozpálených vlacích ČD dorážíme do Nového Údolí na Šumavě. Zde se probíráme z cestovního šoku v místní hospůdce. Náčelník konstatuje, že je zbitej jak po týdenním vandru a to jsme ještě nikam nedošli. Po chvilce odpočinku opouštíme Nové Údolí a vydáváme se směrem Třístoličník. Cestou odpočíváme u Rosenauerova pomníku. Dále pokračujeme na Třístoličnou hraniční cestu. Fotím pěkné šumavské výhledy a náhle slyším: To je dříví! Tím bych topil celý rok. Ohlédnu se a vidím náčelníka jak poplácává obrovský smrk. Konečně Třístoličník 1311 m.n.m. Naštěstí je tam na Německé straně pěkná horská hospůdka. Jsme jediní hosté a tak se do ticha ozve: zwei Bier. Jaké je naše překvapení, když pan hostinský na nás spustí hezky česky jako by byl Čech. A on to byl Čech. A ještě ke všemu měl rád vandrovníky. Na Třístoličníku se nám natolik zalíbilo, že jsme zde přespali u místní kapličky a z ložnice sledovali západ slunce.

Den druhý

Super ráno. Náčelník ještě spí a já vyrážím fotografovat východ slunce nad Šumavou. Je tu tak pěkně, že i snídani si dáváme na Třístoličníku. Když už jsme po jídle tak slyším nějaké auto. To je paní správcová, řekl náčelník a v rychlosti balí batoh. Než se paní správcová nadála, že je v práci, tak měla práci: zwei Bier, uzénku máme svou. Náhle zjišťuji, že jsem opět ztratil sluneční brýle. Se ti ty vandry pěkně prodraží konstatuje náčelník, mávaje svými 20 let starými brýlemi. Tiše mu je závidím, když si představím jaký pařák nás na hřebenu čeká. Počasí bylo super a tak vzniklo tolik snímků, že jsem výjimečně přidělal několik fotogalerií. Na Trojmezí děláme snímky na památku a pokračujeme směr Rakouská louka a Plechý. Cestou potkáváme ochránce přírody a dřevorubce. Nějak jsme se s náčelníkem zakecali a tak míjíme žlutou turistickou značku, která vede na Plešné jezero. Všimneme si toho až u rozcestí Pod Kameným mořem. Beztak je tam prd a samá voda, konstatoval náčelník a pokračujeme směr Říjiště. Z hor scházíme do Nové Pece.

Den třetí

Ráno pokračujeme po Želnavském smyku a dále podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Cestou posvačíme na louce a síly nabereme v Penzionu Marie u Zadní zvonkové. Zde opět potkáváme ochránce NP Šumava. S ochráncem diskutujeme o problémech v místních horách. O horách by se dalo mluvit do nekonečna, ale mi musíme dál.Tak pokračujeme kolem kostela v Zadní Zvonkové podél Schwarzenberského plavebního kanálu do rakouské vesničky Sonnenwald. Zde odpočíváme v místní horské hospůdce a sledujeme bouřky nad Lipnem. Ještě že jsme v Rakousku, mají zde lepší počasí, cesty a už i pivo konstatoval náčelník a zadíval se na českou kotlinu, kterou bičovali větrné smrště. Zanedlouho vyrážíme opět podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Voda, voda, voda …. a nakonec hraniční přechod Ježová. Když už jsme došli až sem tak dojdeme i do Svatého Tomáše rozhodl náčelník. Tak pokračujeme dál přes Růžový vrch 939 m.n.m. a za chvíli už nabíráme síly v hotelu Svatý Tomáš. Pozorujeme jak se tvoří bouřkové mraky nad Šumavou a v mobilu sledujeme aktuální radarové informace. To nás mine řekl náčelník a minulo. I přes tuto informaci raději postavíme stan v místním lese.

Den čtvrtý

Ráno zjišťuji, že jsme spali v klidové zóně Rysa a tak nenápadně pokračujeme po červené turistické značce směrem Lipno. Cestou sledujeme větrné elektrárny na kopci Hirschenstein 1026 m.n.m. Zanedlouho přicházíme do obce Přední Výtoň. Narážíme zde na pěkný traktor Lamborghini a jeho českého kámoše Zetora. Odpočíváme v penzionu Hejrov, kde se náčelník seznámil s místním kuchařem. Pak pokračujeme na pláž a podél vody až na hráz Lipna. Zde se nám už moc nelíbí. Je tu moc lidí, aut, motorek no prostě blázinec. Pokračujeme směrem Loučovice. Cestou narážíme na opuštěnou a zároveň fungující továrnu ( výroba lepenky). Procházíme industriální krajinou, kde na malém prostoru je tolik fabrik jak v malém průmyslovém městě. Našli jsme zde ještě teplárnu a papírny. V papírnách panu továrníkovi (založil je v roce 1886 Arnošt Porák) dali do vstupních dveří rozvaděč, aby nemohl domů, dodal náčelník. V Loučovicích se nám moc nelíbilo. Shodujeme se na tom, že vandrovníci musí poznávat i méně krásné kouty země. Snad se z jejich vyprávění někdo poučí a tyto části naší země podpoří . A tak pokračujeme v pozdních nočních hodinách směrem Vyšší Brod. O půlnoci jsme na místě.

Den pátý

Ráno, když náčelník jako vždy spí, se vydávám udělat několik snímků Cisterciáckého kláštera. Opět vzniklo mnoho snímků a tak vznikla další fotogalerie. Jelikož v 8:29 nám jel vlak do civilizace tak jsme zde náš vandr ukončili.

Pod čarou

Vandrovníci vždy toužili po přesné předpovědi počasí při svých toulkách po horách. V dřívějších dobách mohli zavolat na Cimrmanovu informační linku "Všechno víme - odpovíme", která byla ve vídeňském prátru. Cimrman zde proměnil malý cirkusový stan v proslulé informační šapitó. Po zavolání na informační linku se vás spojovatelka zeptala o jaké informace máte zájem. Vy na to: Jaké bude počasí? Spojovatelka vás spojila s odborníkem na počasí a ten spustil: okluzní fronta: 356-42 359-44 360-30, teplá fronta: 350-38 345-34 341-33, výška,tlak,teplota,rosný bod: 570-954 -7.6-3.6, 2760-725-9.9-14. No, lepší počasí jste si na přechod hor opravdu nemohli přát, dodal. A popřál vám šťastnou cestu. Od této chvíle byl vandrovník vydán na milost nebo nemilost počasí. Na cestách je nejlepší se poptat v místním hostinci. Vždy se najde nějaký znalec místních meteorologických podmínek, který vandrovníkovi rád poradí. Například pokud dostane vandrovník v Českém Středohoří informaci, že se Balátovi protrhli vrata, tak by si měl začít hledat herberg na několik dní, protože pak tam leje, leje a ….

V dnešní době je Cimrmanovo informační šapitó dotaženo k dokonalosti v podobě mobilního internetu. Vandrovník má možnost absolutně přesné předpovědi počasí a to včetně animace dešťových srážek. V klidu hostince může tak sledovat vývoj počasí, jíst uzénku , popíjet dobré české pivo a čekat až se bouřka přežene.

My na vandru