Jeseníky - 13.7 až 17.7.2006

Druhý vandr se na 100% nezadařil. Celou dobu akce jsme sice měli pěkné počasí a přesto nemáme ani jednu fotografii. O důvodu se můžete dočíst v popisu vandru. Cíl akce byl přesto splněn - Praděd ( 1491 m.n.m.).

Odjezd:     Kladno časně ráno  Zahájení:     Staré Město  Ukončení:     Sobotín  Cíl akce:     Praděd  Výprava:     Tabí, Vejsek  Délka akce:     asi 76 km pěšky

Foto z vandru nejsou - krádež fotoaparátu

Den první

Staré Město - Nový Rumburk - Stříbrnice - U Kapličky

Druhý vandr roku 2006 jsme nasměrovali do Jeseníků. Účast byla slabá jenom já a Vejsek. Cesta byla komplikovaná s mnoha přestupy a konečnou stanicí Staré Město pod Sněžníkem. Zde místní lokálka končí a tak dále už pokračujeme po svých. Směřujeme přes Stříbrnici, kde nás překvapilo hrozné horko a tak jsme se ukryli v místní hospůdce. A čekali na zimu. Pak pokračujeme přes Kapličku až pod Kladské sedlo, kde nocujeme.

10 km

Den druhý

Kladské sedlo - Palaš ( 1024 m.n.m.) - Petříkov - Ramzová

Druhý den pokračujeme po červené na Palaš (1024 m.n.m.). Zde se zastavujeme v horské chatě Paprsek .  Z hotelové terasy  se nám naskytnul pěkný výhled na celé Jeseníky. Pak pokračujeme pod Liščí horu (1007 m.n.m), kde je spousta polomů a cesta prakticky neprůchodná. Stále přelézáme mnoho popadaných stromů. Několikrát jsme museli sundat i batohy. No prostě děs. Po několika kilometrech v tomto terénu dorážíme do Petříkova na pokraji sil. Z Petříkova jdeme dál do Ramzové. V Ramzové se zastavujeme v hospůdce Kaťuša a dáváme si pivko a herberk. Celkem: 20 km

20 km

Den třetí

Lanovka na Šerák (1350 m.n.m.) - Keprník (1422 m.n.m.) - Vozka (1377 m.n.m.) - Červenohorské sedlo - Švýcárna - Malý Děd (1354 m.n.m.)

Po řádném odpočinku vyrážíme mezi prvními turisty lanovkou na Šerák. Vejsek si pochvaluje jak pěkně driftujeme na hřebeny Jeseníků. Mě se ale na lanovce stala drobná nehoda s brýlemi. No, prostě jsem si je rozsednul. Situace se zdála být neřešitelnou, ale na chatě Jiřího na Šeráku jsme si objednali dvě pivka a vteřinové lepidlo a problém byl záhy vyřešen. Už s brýlemi pokračujeme na Keprník ( 1422 m.n.m.). Zde máme výhled na Králický Sněžník a diskutujeme o čundru do Orlických hor a na Sněžník. Pak jdeme přes Vozku (1377 m.n.m.) a Červenou horu (1337 m.n.m) do Červenohorského sedla. Zde po telefonu informuji náčelníka o průběhu akce a ten jenom závidí. Podle našeho teploměru je teplota 18°C a jasno. V nížinách se prý teplota šplhá nad 30°C. No fuj. Ještě, že jsme tady!! Pak pokračujeme směrem Švýcárna a noc trávíme za stálého vichru na Malém Dědu (1354 m.n.m.). Ranní teplota je jen 5°C.

17 km

Den čtvrtý

Praděd - Ovčárna - Vysoká hole (1463 m.n.m) - Jelení hřbet ( 1367 m.n.m) - Ztracené kameny (1250 m.n.m.) - Na Skřítku - Ztracenka - Sobotín

Den čtvrtý začal celkem normálně. Po větrné a mrazivé noci nad Švýcárnou jsme se vydali směrem Praděd (cíl naší akce), ale byli jsme zde moc brzy a tak pokračujeme na Ovčárnu. Na Ovčárně probereme další směr naší akce a vyrážíme na Vysokou holi. A zde nastal hlavní problém celého čundru. U rozcestníku červené, modré a žluté značky jsem vlastní nepozornosti nechal svůj fotoaparát Olympus C220 chvilku bez dozoru a již jsem ho na horách nenašel. Docela mě to zaskočilo, protože všude byli přítomní fotografové a dle mého normální turisté. Někteří mi pomáhali s oslovováním jiných lidí, jestli nenašli můj přístroj, ale marně. A tak jsem přišel nejenom o svůj dlouholetý fotoaparát, ale i všech 80 snímků co byli na kartě. Vždy jsem si myslel, že fotoaparát někde rozbiji nebo mi zmokne, ale že mi ho někdo čmajzne ve výšce 1400 m.n.m., na to jsem ani ve snu nepomyslel. Jak říká náčelník: „ DOBA JE ZLÁ “ . Je jasné, že další část čundru se odehrála ve znamení trudomyslnosti a naštvanosti na lidskou havěť. Lehčí o 200 g pokračujeme na Kamzičník ( 1419 m.n.m. – ještě že mi nevzali výškoměr a kompas ), Ztracené kameny (1311 m.n.m.), kde je překrásný výhled na Jeseníky. Dále pak přes Ztracené skály (1150 m.n.m.) opouštíme hřebeny Jeseníků. Po chvilce už odpočíváme v motorestu Na Skřítku a poté pokračujeme po červené do Horské chaty Ztracenka. Jelikož toho asi nemáme ještě dost, tak zahajujeme noční přesun do Sobotína, kde na místní louce také přespíme.

27 km

Den pátý

Odjez do civilizace Stejně komplikovaným spojem (jako při příjezdu) se ze Sobotína vracíme domů. Je jasné, že kvůli fotoaparátu na Jeseníky nezanevřu, ale Ovčárnu s těmi desítkami autobusů plných (nenažraných) turistů nemusím několik let ani vidět.

2 km