Bývalá Poldi Kladno
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a ocel s touto značkou se vyrábí dodnes. Její historie se začala psát přesně před 120 lety, kdy ji založil jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, Karl Wittgenstein.

Vojtěšská huť
Původně Vojtěšská huť byla pojmenována po jednom ze zakladatelů Vojtěchu Lannovi. Spolu s bratry Kleinovými a Václavem Novotným vlastnili již na Kladně uhelné doly. Huť zahájila činnost v roce 1855 se dvěma pecemi tzv. belgického stylu. Architektonické ztvárnění dalších 4 pecí z let 1858 - 1860 v podobě věží s cimbuřím, inspirované tzv. italským hradním stavitelstvím, je připisováno Vojtěchu Ignáci Ullmanovi. Kvůli dodávkám koksovatelného uhlí byl areál hutí již od roku 1855 propojen Buštěhradskou dráhou s ostatní železniční sítí a od roku 1858 Kladensko - Nučickou dráhou se zásobami železné rudy u Nučic a ložisky vápence u Tachlovic a Mořiny.

Koksovny Poldi
Provoz koksovny byl zahájen v roce 1944 a v témže roce bylo vyrobeno 198 tisíc tun koksu. Rozšíření se koksovna dočkala ještě v roce 1955, kdy byly stávající dvě baterie rozšířeny o jednu baterii s 36 komorami. V roce 1967 byla zrušena koksovací baterie č.1 a zbývající dvě přešly po zrušení vysokopecního provozu v roce 1976 na výrobu otopového koksu. Výroba byla ukončena v druhé polovině 80. let a od té doby probíhala demolice areálu.

Největší problém celého areálu Poldi Kladno jsou sběrači kovů a navážení odpadu

Apokalyptický pohled na torzo budovy Ocelárny 2 v roce 2012 a 2015